Být šedá myš nebo princezna třídy?

21. května 2017 v 10:10 | Carol-World |  Reality/Own experience



Ahojík!
Asi znáte takové ty klasické americké filmy ze školního prostředí, kdy lidé jsou na středních školách a mají nějaké své role. Já se nad tím zrovna nedávno zamyslela, a i přesto, že žijeme v realitě, a ne ve filmech, možná trošilinku to je i pravda. Tedy alespoň to tak občas vnímám u nás ve třídě a všeobecně na škole.



Ve filmech se převážně lidé dělí do těchto skupin:
Šprti,
Roztleskávačky,
Královna/princezna školy,
Fotbalový tým,
a já nevím, co všechno…

A jak to vnímám u nás ve škole?
Volejbalistky,
fotbalisti,
šprti,
nesportovci
a ten zbytek.

Abych řekla popravdě, může to znít absurdně a možná pro někoho tento článek bude znít jako největší blbost pod sluncem, jenže takhle to prostě vnímám. Je pravda (a to se přiznávám), že poslední dobou se začínám držet od lidí ve škole dál. Nestojím o žádnou velkou pozornost, a dokonce ani moc o komunikaci a takové to typické kamarádění a podobně. Možná to je i tím, že o svou nejlepší kamarádku jsem přišla a od té doby mám v hlavě blok a bojím se někoho najít, anebo už jsem natolik z lidí z mé školy otrávená, že už to nemá ani cenu.
Ale přesto tento článek píšu s menší nadějí, že to takhle nevnímám jenom já, ale že to takhle občas vnímáte/vnímali i vy. Přiznejme si, že svět není to, co třeba bylo za dobu našich rodičů.

Například mamka.
Pokaždé mi vypráví o svém dětství. Jak se svou partou byli od rána do večera venku, hráli si… Zkrátka žádná elektronika a sedění doma na zadku.

A jak to je teď?
Děti sedí doma na prdeli u počítače, jsou neustále na telefonu (zrovna dneska se mi kamarádka divila, jak mi může vydržet telefon 2-3 dny, zatímco ona si ho třeba nabíjí i dvakrát za den. Řekněte mi popravdě, co na tom telefonu děláte, hergot? Já ho mám jenom na telefonování, psaní SMSek, a sem tam využiju ty data, když něco akutně potřebuju a jsem mimo domov.), anebo hrajou hry na televizi.

Žádná komunikace, lidé se rozdělují do skupin a těžko najdu v mém okolí nějakou partu, která třeba někam o víkendu jde na bowling, ven nebo se v létě koupat.



Jak už jsem psala, i u nás ve škole vnímám rozdělení lidí na několik kategorií a podle toho se ty určité postavy i chovají.

Volejbalistky.
Ve třídě máme celkem tři volejbalistky, z toho jedna už to dotáhla někam na mistrovství či co, a ty dvě hrají jak obyčejný volejbal, tak i beach. Ta, která hrála i na mistrovství, mi přijde opravdu vcelku normální, dokonce se i učí a je vždy připravená. Nikdy se ani nevymlouvala, že se kvůli volejbalu nestihla naučit a za to má u mě poklonu.
Potom tu mám druhou volejbalistku, která je zároveň i kámoškou, kterou znám už od plenek. Ta se za ty roky docela dost změnila. Možná za to může i puberta (okey, to mluví fakt ta pravá Smějící se), anebo i takové to typické chování, kdy se snažíte o to, abyste nebyli zbytečně za suchara. Nechová se sice už jako kdysi, ale řekněte mi… kdo se nemění? Lidé se mění a u puberty to platí obzvlášť…
A nakonec tu máme tu třetí volejbalistku, kterou sice znám taky už od malička, ale ne tak jako tu druhou. Tuhle jsem poznala přibližně v druhé třídě v mateřské školce. Ta se za poslední cca dva roky změnila snad od základu. Není to už taková ta holčina, která ráda nakopala klukům ve školce prdel, ale teď je z ní… jiná osoba (nevím, jak prostě tomu říkat). Dělá ze sebe bůhví co, prostě ego někam metry vysoko a hlavně… co mě opravdu poslední dobou se*e, že i ve škole na to totálně kašle a učitelé si toho vůbec nevšímají. Ona si píše na každý předmět (i na ten přírodopis, kde ještě dostaneme dva týdny předtím přípravu s cca 10 otázkami, z toho 4 vybere p. učitelka do testu!) tahák a musím říct, že opravdu poslední dobou mě tu neskutečně štve a občas mám už, co dělat, abych to nevyklopila nahlas. Nejsem sice mrcha, ale jako promiňte. Vás by to neštvalo? Učíte se na písemku klidně i celé odpoledne (viz, můj případ) a dostanete trojku nebo čtyřku, zatímco ona si napíše hodinu před tahák a má za jedna? Vás by to popravdě nes*alo?! Opravdu… z téhle holčiny se stala (a já to musím říct) pěkná mrcha a opravdu čekám na den, až můj pohár trpělivost přeteče.

Fotbalisti.
Tady si už občas fakt myslím, že ti filmaři berou inspiraci z reality. Někteří mají zvednuté tak ego, až se divím, že jim z toho nehrabe. Ale nejsou všichni takový. To musím zase uznat. Jsou tu i tací, kteří jsou naprosto v pohodě, a když opravdu chce, tak jde klidně i k těm holkám a začne se s nimi bavit. A je mu úplně jedno, že kluci můžou mít nějaké poznatky nebo cokoliv jiného.
Takže tady to je takových 50:50.

Šprti a zbytek.
Tohle už je taková ta zbylá skupinka. Buď někteří jsou v koutě alá šedá myš a nic neřekne, anebo jsou tu tací, kteří se baví se všemi i přesto, že nedělají žádný sport.



Já, abych řekla popravdě, se spíše zařazuji do takové té skupiny něco mezi šedou myší a mezi takový ty lidi, kteří občas něco podotknou, ale po mých zkušenostech jsem se už rozhodla, že od tohoto roku bude na celou svou třídu (s prominutím) kašlat a držet se dál v koutě, protože jakmile řeknu něco špatně, obrátí se to proti mně a já už v depresích fakt žít nechci. Tudíž, role šedé myši v nějakém americkém filmu by mi šla asi dobře.

Když se nad tím tak zamyslím a vy se zamyslete taky… Jaká role je taková ideální pro vaši osobu?

Princezna/Královna školy - osoba, která je oblíbená, všichni se na ní obrátí, má několik přátel a já nevím, co všechno…

anebo

Šedá myš - osoba, která se drží radši ve stínu, sem tam něco pískne a dojde si pro sýr, ale jinak si dává pozor na kocoura a je schovaná ve svém koutě.

A vnímali jste takové rozdělení i vy na své škole?

Rozhodně budu ráda za vaše názory a lehce doufám, že se vám tento článek líbil, protože zase to bylo kus z mého nitra, jak to cítím v tomhle životě, a jak cítím tohle prostředí ve kterém žiji. Občas mi je líto toho, že asi nikdy ani nezažiju takové to pravé přátelství jako moje mamka, ale… tohle je zkrátka 21. století a myslím si, že to bude čím, dál horší až to dojte do té fáze, že se z elektroniky stanou i naši manželé, děti a já nevím, co všechno ještě (okey, tohle je extrém, ale abyste cca pochopili, co tím chci říct Smějící se)…

Mějte se krásně, užívejte si krásné počasí a ti, kteří chodí do školy, už se pomalu povzbuzujte na prázdniny, protože už klepou pomalu na dveře a přesně od neděle (21.5.) zbývá do prázdnin jenom 40 dní! Hurá!

Vaše
Carol-World
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu :)

KLIK! 100% (40)

Komentáře

1 Life by Marie Life by Marie | Web | 23. května 2017 v 12:47 | Reagovat

Já jsem tedy ze střední už pryč - díky bohu. Ale také jsem se moc ve škole nebavila. Lidi ve třídě jsem měla sice ráda, ale mám jiné kamarády, které se mnou do školy nechodili. Samozřejmě jsem si s nimi povídala, ale neměla jsem potřebu se jim svěřovat, říkat jim své nápady a tak.
Když jsem teď na Vysoké škole, vyhovuje mi to. Našla jsem si skupinku se kterou se bavím a nemám potřebu hledat nové známosti. Jsem asi trochu asociální :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama