Já & Deník

19. září 2016 v 9:19 | Carol-World |  Reality/Own experience
Ahojík!
Mám tu pro vás další článek, u kterého jsem ráda, že jsem ho stihla napsat, protože škola je teprve pár týdnů a já už se topím v učení. I když, přiznám se…
Tenhle článek píšu 10. 9. a vyšel až dnes 19. 9., takže ho píšu o devět dní dřív, ale stejně. Učitel na matematiku a fyziku nám už vyhlásil písemku, kterou bych zrovna v tuto dobu měla psát (asi. Přesný datum nám neřekl Nerozhodný) a další učitelé to mají v plánu, takže jsem ráda, že jsem ráda.
No a o čem dnešní článek je? To se dozvíte za malou chviličku…



Dneska jsem si pro vás připravila článek JÁ A DENÍK. V tomto článku se dozvíte o tom, proč deníky píšu, kdy jsem je začala psát a co do nich cca píšu. Doufám, že se vám článek bude líbit a i VY mi napíšete do komentářů, jak to s deníky máte Usmívající se.


Můj úplně první deník jsem začala psát asi v osmi-devíti letech. Už jsem uměla (logicky Smějící se) psát a hlavně v té době to bylo i docela "populární", dá se říct.
Ale řekněte mi: O čem asi tak osmiletá holka může psát?

Milý deníčku.
Dneska jsem se vzbudila, šla do školy, odpoledne zůstala v družině a hrála s Eliškou pexeso.

Prostě nic zajímavého a kdybych ten deník měla dodnes, asi bych se zasmála. Nejen u své gramatiky, ale i nad tím, jaké blbosti jsem tam psala.

Ale i přesto, že ho už nemám, tak si přesně detailně pamatuju, jak vypadal. Byl to obyčejnej deník, na kterém (tehdy) byl můj oblíbenej film High School Musical. K deníku byla i propiska, ale ta mi už od začátku nepsala, takže jsem psala s pérem do školy.

A i si pamatuju, jakmile jsem do něj nepsala víc než jeden den, moje druhá věta zněla asi takto:

Milý deníčku.
Moc se omlouvám, že jsem včera nepsala, ale zapomněla jsem.

Prostě jedna velká blbost, ale vsadím se, že kdybych tenhle deník dodnes měla, tak bych si ho určitě nechala na památku, protože vlastně takhle začala moje kariéra ve psaní a v blogování Usmívající se.


Můj druhý deník už je možná o něco zajímavější a zároveň ho mám i doteď.

No a kdy jsem začala tento deník psát?

Mohlo mi být kolem jedenácti-dvanácti let. V té době jsem už nebyla blázen do High School Musical, ale do Upířích deníků. A vlastně Upíří deníky začaly opět to moje šílenství s deníkem.

Pro ty, co Upíří deníky znají, tak ví proč, ale ti, co to neznají, vysvětlím.:
Hlavní postava, Elena Gilbertová, si psala každý den deník, kde popisovala, jak se má a různé svoje pocity. Druhá hlavní postava, Stefan Salvatore, si deník psal také.

Už chápete? Smějící se

No, a jelikož jsem musela mít úplně všechno v té době ve stylu The vampire diaries, musela jsem mít i zelený deník se začátečním jménem, tudíž C jako Carol (i přesto, že se Carol nejmenuju, ale jednoduše Karolína). A do toho deníku jsem psala.

Nejdřív jsem do něj psala s neviditelným pérem, který měl i speciální světlo, takže když jsem na tu stránku (s tím světélkem) svítila, tak jsem mohla vidět, co jsem psala. Jenže to mi dlouho nevydrželo.

Psala jsem do deníku asi rok a nebylo to vůbec pravidelné. Dá se říct, že jsem do toho deníku psala jednou týdně.

Ale o rok později jsem se k němu vrátila, a jelikož jsem tam nechtěla mít ty "prázdné" stránky, roztrhla jsem je. No a v ten moment můj deník vypadal, jako kdyby přežil staletí.
Vůbec mi to ale nevadilo a začala psát opět do něj. Do deníku jsem psala dva roky a nikdy jsem ho nedopsala úplně. Poslední asi osm stránek slouží na samolepky se zvířátky, které jsem neměla kam nalepit, a proto jsem je nalepila jednoduše do toho deníku.

Prostě nejkrásnější deník na světě! (Samozřejmě to myslím v ironii, protože vypadá fakt jako kdybych s ním dělala záchodové, mycí a všelijaké pokusy Smějící se).


No a teď?

Teď mám deník One direction, do kterého nepíšu skoro vůbec. Důvod?

* Vypíšu se při psaní příběhů.

* Pokud se neděje nic zajímavého, proč zbytečně plýtvat stránkami?

Ale abych zase tady nekecala v tom smyslu, že na ten deník kašlu, tak se začnu ihned bránit. Naposledy jsem do něj psala 2. Září, kde jsem popisovala moje první dva dny ve škole, které nebyly zrovna dvakrát příjemné, ale o tom vám třeba napíšu jindy Mrkající.

Chci tím říct, že můj deník spíš slouží i jako vzpomínkový deník.

Jakmile se do mého deníku podíváte (což se nikdy nestane, samozřejmě Smějící se), tak tam uvidíte různé účtenky, pohledy z výletů, vstupenky z kin/z divadla, ale i ty moje denní příležitosti. Takže tenhle deník je takový všelijaký.

Ale dopadl nejlépe ze všech deníků, které jsem kdy psala Smějící se. Dokonce ani ty hrubky tam takové nejsou jako u mých dvou předchozích deníků.

* * *

A proč vlastně je dobrý psát si deník?

1. Člověk si u psaní může jednoduše vybít zlost a vypsat se z toho. Pokud nemáte zrovna poblíž boxovací pytel nebo polštář, do kterého můžete naštvaně bušit, vezměte si jednoduše jakýkoliv deník a začněte do něj psát jako kdyby vám šlo o život. Opravdu to pomáhá.

2. Pokud se neradi svěřujete stejně jako já a trápí vás opravdu něco hodně, jednoduše si to napište do deníku. Sice vám neporadí, ale alespoň trochu vás to uklidní a i si během psaní můžete všechno uvědomit a třeba vás napadne i řešení, jak z problému vylézt.
Anebo jednoduše potom ten deník někomu s tím vzkazem předáte a on vám poradí. (I když tuhle metodu jsem nikdy nepoužila. Pouze mě napadla Smějící se)

3. Možná se budu opakovat z druhého bodu, ale stejně to sem napíšu.
Jako další výhodou proč psát deník je proto, že člověk si hodně u toho pročistí myšlenky. Sám začne nad svými větami přemýšlet, a pokud si tam píšete, co jste provedli například za chybu, tak během psaní si to uvědomíte a budete hledat v dalších slovech, ve větách otázku na to, jak tu chybu napravit. A vím, o čem mluvím.

4. U psaní deníků si hodně procvičíte gramatiku, pravopis a vlastně všeobecně se budete soustředit jenom a jenom na ten deník. Já, osobně si myslím, že deník mi hodně pomohl v začátku kariéry se psaním a nemusela jsem kvůli tomu chodit na nějaké kroužky nebo něco podobného.

* * *

A co vy? Máte taky deník? Co do něj píšete? Usmívající se

Vaše
Carol-World
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu :)

KLIK! 100% (40)

Komentáře

1 Kristýna Kristýna | Web | 19. září 2016 v 15:11 | Reagovat

Já si deník píšu doteď. :) Jinak, četla jsem tvůj FB status a přeji hodně štěstí při operaci :)

2 Clara Black (Azzie) Clara Black (Azzie) | E-mail | Web | 19. září 2016 v 15:28 | Reagovat

Deník je opravdu úžasná věc - hlavně proto, jak píšeš - pročištění myšlenek a člověk si i uleví, pokud se třeba nerad svěřuje. Navíc upřímně, většina z nás stejně má něco, co by nikomu nesvěřila, ne? :D Na to je třeba deník ideální, pokud se člověk nebojí narušení soukromí :)

3 Ohněm políbená Ohněm políbená | Web | 19. září 2016 v 20:13 | Reagovat

Také jsem si jako malá vedla deníky, ale vždy mi to vydrželo tak týden... :D

4 Eliz Eliz | Web | 21. září 2016 v 21:05 | Reagovat

Deníček si vedu už opravdu dlouho, bez zapisování svých zážitků si snad ani nedokážu představit svůj život :)

5 Markéta Potjahajlová Markéta Potjahajlová | E-mail | Web | 22. září 2016 v 19:04 | Reagovat

Deníček jsem si kdysi taky psala, ale moc jsem mu nevěnovala pozornosti. Nějak mi nepřipadalo vhodné se babrat v minulosti. Přítomnost mi tehdy i dnes přijde zajímavější :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama